Anatomie kočky domácí - Srst
Anatomie kočky domácí - Srst
Srst chrání kočku před nepřízní venkovního prostředí – nejen před zimou a teplem, ale i proti vlhkosti. Srst volně žijících koček je dokonale přizpůsobena venkovním podmínkám. V létě je srst řidší, v zimě je velmi hustá, takže chrání kočku i před mrazem. Proto kočky dokáží žít celoročně venku i v severských krajinách. Stačí, když mají k dispozici suché, závětrné a klidné místo.
Srst kočky se skládá z podsady a krycích chlupů. Její hustota je dána prostředím, v němž kočka žije. Kočky žijící v bytě ji mají řidší než kočky ve volné přírodě. Funkčnost (ochrana proti venkovnímu prostředí) a hebkost srsti zabezpečují tukové žlázy, které ji promašťují.
Je známo 15 základních barev srsti u koček. Od černé, přes čokoládovou, modrou, lila, krémovou, červenou, skořicovou až po bílou. Srst se liší nejen barvou, ale i kresbou – mramorovaná, tygrovaná, tečkovaná. Chlup nemusí být jednobarevný. Může být kroužkovaný, anebo mít jinou barvu na konci, barva může být kombinovaná se stříbrnou či zlatou.
Domácí kočky se vyskytují prakticky ve všech barevných kombinacích. V Evropě najdeme na ulici většinou mourovaté, jednobarevné či různě skvrnité kočky. V Asii a Africe zase najdeme spíše domácí kočky se siamskými znaky (bílé kočky se skvrnami na končetinách, tváři, uších a ocase v různých barvách).
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Anatomie_ko%C4%8Dky_dom%C3%A1c%C3%AD