!!!MŇAU!!!

Egyptské kočky a smrt

Život Egypťanů přináší každodenní lidská dramata. Pro matku není nic bolestnějšího než vážně nemocné dítě. Kdo řekne, jestli se uzdraví nebo nepřežije? Existuje metoda, jak zjistit budoucnost, vyžaduje však značné oběti. Matka si ostříhá vlasy. To symbolické gesto má i praktické důvody. Obchodníci tento vzácný a ušlechtilý materiál vykupují. Hodnota vlasů je vysoká a lze je vyměnit za zlatý prášek. Výměna probíhá ve vzájemném porozumění. Žena obětovala své vlasy, aby získala vzácné zlato. Jejich váhu proměnila ve zlatý prach. Dar je předán bohyni Bastet prostřednictvím kněze. Tazatelka pak smí nakrmit posvátnou kočku a potom jí může pohlédnout do očí. V pohledu kočky může spatřit vyléčení nebo nadcházející smrt svého dítěte. Kočka je prostředníkem mocných sil života. Někdy bohužel smrt vítězí a malý tvoreček se vrací ke svým předkům. Smrt pro Egypťany není definitivní. Pokud je tělo mrtvého neporušené, dotyčný se znovu narodí. Proto staří Egypťané vynalezli mnoho technik k uchovávání jeho celistvosti. Jednou z nejznámějších je mumifikace. Na konci složitého procesu se odstraní mozek a orgány, které se vloží do speciálních nádob zvaných kanopy. Pak se tělo zavine do obvazů a napustí konzervační látkou. Pak se tělo uloží do sarkofágu, jehož zdobnost je přímo úměrná zámožnosti zesnulého. Faraónům jsou určeny ty nejzdobnější. Aby se zabránilo krádežím a zneuctění, je třeba mumii chránit. Nejdříve je mumie umístěna v podzemní hrobce. Zdi zdobí vzácné a krásné kresby popisující věčný život. Ten ale není zaručen každému. Duše zemřelého je nejdříve souzena. Jeho život je posuzován a na misky vah jsou kladeny jeho přednosti a vady. Jestliže byl dobrý a šlechetný, bůh Osiris mu dá kříž života. Tím získá klíč k věčnému štěstí. Na ochranu hrobek před znesvěcením dávali faraoni kolem nich vystavět obrovské monumenty – pyramidy. Ty nejstarší mají několik stupňů – například ta v Sakkáře. Později se pyramidy právem staly jedním z divů světa. Cheopsovu pyramidu tvoří více než 2 miliony kamenných bloků. Kočka, zvíře tak milované prostým lidem, byla i miláčkem faraonů. Ramses II. měl pro toto posvátné zvířátko zvláštní slabost. Jeho obrovská hrobka umístěná v Abú Simbel dokládá moc jeho říše. Faraon je tu představován ve čtyřech fázích života. Připraven na věčnost rozjímá možná dávno zemřelý vládce ještě dnes o kočce, toulající se před jeho mauzoleem, aby mu připomněla, že život trvá věčně.